19.4.2021
JEŽÍŠ – DOBRÝ PASTÝŘ

Milé děti, vše nasvědčuje tomu, že tato hodina náboženství by pro nás mohla být po šesti měsících naposledy u počítače. Příští týden už se znovu začneme scházet ve školách i na farách. Jak to přesně uděláme, vám včas vysvětlí rodiče. Moc se na vás těším.

NOVÉ UČIVO: Následující neděli (25.4.) uslyšíme v kostele Pána Ježíše, jak o sobě mluví jako o pastýři, který vzorně pečuje o svoje ovečky. Když se mu nějaká zaběhne, nebo se zraní, on ji hledá tak dlouho, dokud jí nepomůže. Není to krásné vyjádření jeho lásky k nám? Však si ho také poslechněte.

Mezi Ježíšovy ovečky patří všichni lidé, kteří se spoléhají na Boží ochranu, když je jim těžko. Pěkně o tom zpívá také následující písnička od křesťanské hudební skupiny Adorare.

ÚKOL: Pomozte Pánu Ježíši na obrázku shromáždit do bezpečí všechny jeho ovečky, ale nepošlapte přitom kytičky na louce. Jak to můžete udělat je napsáno přímo na pracovním listu k vytištění.

PDF ke stažení ZDE

Při shromažďování oveček si také můžete vzpomenout na jména dalších dětí, které s vámi chodí do náboženství a pomodlit se za ně Otčenáš a Zdrávas Maria. Děkuji. 🙂

Poslední kvíz před návratem do školy
na téma velikonoční svátky
si můžete zahrát do konce dubna.

HRA JE UKONČENA
odkaz pro žáky
odkaz pro ostatní čtenáře
Termín ukončení: pátek 30.4. ve 20:00
Nápověda: ŠUPLÍK A (5.4.), B (od 22.3.), C (29.3.). 

---

12.4.2021
SESTRA ZDENKA
SCHELLINGOVÁ

Milé děti, už jsme si v náboženství vyprávěli o několika svatých doktorech a dnes tuto sérii hrdinů z nemocničního prostředí zakončíme zdravotní sestrou ze Slovenska. Známe ji pod jménem Zdenka Schellingová (čti Šelingová). Její rodné jméno však bylo Cecílie. Cecílie se narodila ve zbožné katolické rodině jako desáté z jedenácti dětí v roce 1916. Už na základní škole byla oblíbená pro svou přátelskou povahu a ochotu pomáhat druhým. V posledním ročníku ji ve škole učily šikovné řeholní sestry z Institutu milosrdných sester sv. Kříže, které místní pan farář přivedl do vesnice, aby mu pomáhaly utvářet duchovní život farnosti.

Při pohledu na přitažlivý život sester se u Cecílie v patnácti letech rozvinulo řeholní povolání. Ve studiu proto pokračovala na střední zdravotnické škole a zároveň se připravovala na to, že svůj život zasvětí lásce k Bohu a k lidem v klášterní komunitě. Její rodiče byli z takového povolání své dcery nadšení a sourozenci na ni byli také velice hrdí. Od ledna 1936 začala jako dvacetiletá přípravu na řeholní sliby (noviciát) a přijala jméno Zdenka. V té době bylo běžné, že řeholní sestry pracovaly v nemocnicích. Sestra Zdenka vystřídala jako ošetřovatelka několik různých pracovišť v Bratislavě i jinde na Slovensku. O lidí trpící rakovinou se starala s velkou láskou a profesionální odborností. Po komunistickém převratu v Československu (1948) začala tehdejší vláda krutě pronásledovat církev. Sestra Zdenka se odvážně snažila tomuto násilí odporovat. Dvakrát se pokusila pomoci k útěku z nemocnice uvězněným kněžím, kteří se tam léčili z následků mučení při výslechu. Při druhém pokusu o podobné osvobození vězněných kněží se Zdenka Schellingová chytila do nastražené policejní pasti, byla zatčena a v roce 1952 odsouzena na 12 let do vězení. Během vyšetřování byla mučena. Svůj život už dříve obětovala Pánu Ježíši za záchranu kněze, kterému pomáhala na svobodu. Tváří v tvář bezcitným vyšetřovatelům, kteří ji bili, tupili a drželi pod vodou, až se málem udusila, sestra Zdenka řekla: 

Odpuštění je největší věc v životě.

Vězněním podlomené zdraví sestry Zdenky vypovědělo v roce 1955. Ke svému Pánu odešla ve věku pouhých 39 let. V roce 1970 zrušily slovenské soudy dřívější nespravedlivé rozsudky nad Boží služebnicí Zdenkou a v roce 2003 ji papež Jan Pavel II. při návštěvě Bratislavy slavnostně zapsal do seznamu blahoslavených. 

KE STAŽENÍ:
pracovní list Zdenka Schellingová

ÚKOL: Na kreslené reportáži z dílny České televize si ujasni, jak u nás v roce 1948 probíhal tak zvaný komunistický převrat. Ten přinesl velké utrpení nejen sestře Zdeňce, ale i mnoha dalším nevinným lidem, kteří s komunisty nesouhlasili – např. soukromým zemědělcům, kteří na vesnici odmítali vstoupit do družstva. Při modlitbě poděkuj Bohu, že totalitní vláda nesvobody skončila v Československu dřív, než jsi přisel/a na svět (1989).

Reportáž ČT EDU:
únorový převrat 1948

---

5.4.2021
„NEVĚŘÍCÍ“ TOMÁŠ

Milé děti, dnešní hrdina víry, o kterém vám budu vyprávět, byl původním povoláním stavitel. Pán Ježíš si ho vybral mezi 12 apoštolů, které pověřil vedením své nově založené církve a šířením dobré zprávy o Bohu, který v Ježíši vytrpěl a porazil smrt.

ČTEME Z BIBLE: V Bibli se o Tomášovi zmiňuje nejvíc Janovo evangelium. Ve třech situacích dokonce zachycuje jeho slova. Pojďme se na ně spolu podívat.

První obraz, na kterém svatý Tomáš mluví, souvisí s Ježíšovou cestou do Betánie po smrti jeho přítele Lazara. Bylo to v době, kdy se již židovští předáci rozhodli Krista zabít.  Apoštolové měli na paměti, že se Betánie nachází nebezpečně blízko hlavního města Jeruzaléma a dostali z této cesty strach. Snažili se Ježíše přesvědčit, ať tam nechodí. Ale „Tomáš, jinak nazývaný Didymos, řekl ostatním učedníkům: Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!“ (Jan 11,16) 

Tomáš se zde ukazuje plný odvahy a odhodlání jít, kam bude jeho Mistr chtít. A k tomu přímo vybízí i druhé. Že to myslel vážně, potvrdil Tomáš později tím, že strávil desítky let svého života na dalekých misijních cestách. Jméno Didymos je řecké a v češtině znamená Dvojče. Tuto Tomášovu přezdívku můžeme vnímat jako pozvánku k bratrským vztahům s ostatními věřícími.

Podruhé se svatý Tomáš v evangeliu ozývá při Kristově řeči na rozloučenou u Poslední večeře. Ježíš právě mluvil o tom, že je v domě jeho Otce mnoho příbytků a on jim tam jde připravit místo. Když pak pronesl slova: „A cestu, kam jdu, znáte.“ Řekne mu Tomáš: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak bychom mohli znát cestu?“ Ježíš mu odpověděl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Kdybyste znali mne, znali byste i mého Otce. Nyní ho již znáte, neboť jste ho viděli.“ (Jan 14,4-7) 

Apoštol Tomáš byl muž netrpělivý a přímý. Chtěl mít jistotu. Tato jeho vlastnost se projeví i později, při třetím obrazu.

Když ostatní apoštolové po Ježíšově zmrtvýchvstání s velikou radostí oznámili Tomášovi: „Viděli jsme Pána.“ Odpověděl jim: „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.“ (Jan 20,25). Ježíš této Tomášovy nedůvěřivosti použil k lekci víry. Přišel znovu a řekl Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!“ Tomáš mu odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh.“ Ježíš mu řekl: „Že jsi mě uviděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli a uvěřili.“ (Jan 20,27-29)

Apoštol Tomáš působí sympaticky svou upřímnou a otevřenou povahou, ale zasloužil si od Ježíše výtku, když zapomněl, že jistota víry se nestaví na matematických důkazech, ale na ochotě přijmout důvěryhodné svědectví. Tomáš svou chybu uznal, a tak byl připraven jít jako misionář do světa.   

ÚKOL:
Poznáš, kterou ze tří biblických událostí se svatým Tomášem si na obrázku vpravo vybral ke ztvárnění slavný italský malíř Caravaggio?

---

NEOBYČEJNÉ MISIJNÍ NASAZENÍ
A MUČEDNICKÁ SMRT V INDII

Po seslání Ducha svatého prokázal svatý Tomáš svou horlivost a vydal se hlásat evangelium ze všech apoštolů nejdál. Zprvu působil asi třináct let v domácím prostředí Palestiny (dnešní Izrael). Kolem r. 43  odešel do Habeše. Odtud se plavil do Persie, kde hlásal evangelium na územích obývaných Parthy, Médy a Hyrkány v oblasti dnešního Iráku, Iránu a Turkménie. Pak pokračoval v hlásání Kristova učení u Baktarů, v místech dnešního Afganistánu, Pakistánu a na Uzbeckém a Tadžickém území. Odtud se vydal do Číny, zřejmě po tzv. hedvábné cestě. Podle jeho starobylého obrazu se usuzuje i na jeho působení v Tamo. Z Číny odešel r. 52 hlásat evangelium do jižních částí Indie. Tam se křesťanství rozvinulo zejména ve státě Kerala a místní věřící se k apoštolu Tomášovi dodnes hrdě hlásí. 

V Indii zemřel Tomáš po dvacetiletém působení mučednickou smrtí. Byl proboden kopím na rozkaz, nebo se souhlasem tamního krále. Podle legendárního vyprávění některé místní ženy opouštěly své pohanské muže, kteří jim bránili žít křesťansky. Ať už se k tomu svatý Tomáš vyjádřil souhlasně, jak se uvádí, nebo ne, museli v něm místní autority spatřovat příčinu sílícího odporu pokřtěných obyvatel vůči dosavadnímu způsobu života v zemi. K Tomášovu usmrcení prý došlo nedaleko dnešního velkoměsta Madrasu. Místo jeho posledního odpočinku se nazývá Mylapore (čti Majlapur). Zásluhou portugalských mořeplavců zde byla r. 1547 postavena gotická katedrála, která je dnes pro indické křesťany národní poutní svatyní. 

ZAPAMATUJ SI
Svatý Tomáš byl apoštolem upřímného a otevřeného srdce. Po Ježíšově smrti si prožil osobní krizi víry, ale díky Božímu milosrdenství ji překonal. Jeho horlivá misijní práce korunovaná mučednictvím v Indii je důkazem, že Tomáš svého Pána a Boha nejen vyznával, ale také miloval a poslouchal až do konce svých dní.            

KE STAŽENÍ:
pracovní list svatý Tomáš

---

22.3.2021
SVATÍ LÉKAŘI (3)
– GIUSEPPE MOSCATI

Milé děti, letošní Velikonoce prý budou kvůli pandemii stejné jako loni – to znamená bez pomlázky, návštěv a dalekého cestování. Pro věřící křesťany je ale vynikající zprávou to, že – na rozdíl od minulého roku – můžeme aspoň v omezeném počtu přicházet do kostela na sváteční bohoslužby. Z toho by se velmi radoval hrdina víry, kterého se vám dnes chystám představit.  

NOVÉ UČIVO: Jméno Giuseppe (Josef) prozrazuje, že slavný pan doktor Moscati žil v Itálii. Narodil se ve zbožné rodině jako sedmé z devíti dětí roku 1880. Společná modlitba byla u nich doma samozřejmostí. Josefův otec byl právník a za svou prací se s rodinou několikrát stěhoval do jižních částí země. Tak se stalo, že se Moscatiovi nakonec usadili v Neapoli nedaleko dosud činné sopky Vesuv.

Po maturitě začal studovat lékařskou fakultu v Neapoli a v prosinci téhož roku mu zemřel otec. Už když se rozhodoval pro studium lékařství, plánoval apoštolát mezi lékaři a nemocnými. K nemocným cítil soucit od dětství a později chápal povolání lékaře jako alternativu kněžského povolání, jako službu potřebným, kteří trpí a tím i Bohu. Svým pohledem se při studiích kamarádům netajil. Lékařský diplom s nejlepšími výsledky obdržel v roce 1903. Když o tři roky později obětavě zachraňoval zraněné při výbuchu Vesuvu, vynášel nemocné z poškozené budovy. Ta se bezprostředně potom, co ji s posledním člověkem opustil, zhroutila.

V nemocnici se Josef osvědčil jako velmi dobrý lékař, byl vynikajícím diagnostikem a v jeho zájmu byla péče o celého člověka, nejen o tělo, ale i o duši. V roce 1908 byl jmenován asistentem, o tři roky později adjunktem, stal se vedoucím oddělení pro nevyléčitelně nemocné. Poměrně brzy začal také přednášet na klinice a z oboru lékařství napsal 32 knih. Jeho vědecké práce udivují nejen odborností, ale i krásným slohem a vyjadřovacím jazykem. Navíc jsou proniknuty i náboženským obsahem a jsou v nich známky apoštolského působení.

O Josefovi je psáno, že ze svého sálu učinil kovárnu vědy a byl zapáleným vědcem. Jako profesor patologické anatomie prováděl výzkum na poli biochemie. Tam, kde jeden z profesorů dal nápis: „Tu je místo, kde smrt pomáhá životu.“ Josef Moscati přidal kříž a nápis: „Smrti, já jsem tě přemohl.“

Jeho úžasné vědecké myšlení bylo stejně lidské i náboženské. Pokrok uměl spojovat s tím, co bylo již známo a nemá být opomíjeno. Snad díky jeho vztahu k eucharistii zůstával přes všechna svá postavení a hodnocení pokorným a otevřeným ke všem pacientům. Přes pracovní zatížení účastnil se denně mše svaté a též se modlil růženec. Mimo práci v nemocnici měl osobní ordinaci a zrána chodil i do chudinských čtvrtí Neapole.

Mnohé rodiny navštěvoval bezplatně a stejně tak léčil v sirotčinci v Pompejích. Velkou část příjmů vynaložil na léčení svých bezplatných pacientů, nejchudším zastrkával další peníze pod prostěradlo. Mohl žít v luxusu, ale odmítal si koupit i vlastní dům s odůvodněním, že z lásky k Bohu se musí zříci zbytečných výhod. Všechnu svou naději vkládal v Krista a říkal:

Odchodem do nebe se skončí všechny problémy. Máme naději jít tam rychle. Ježíš je naší nadějí. Vložme do Ježíše celý náš život, a dosáhneme tím nebe.

(Summarium, §148)

Josef byl trpělivý a pro nemocné byl povzbuzujícím andělem. Upozorňoval na hodnotu utrpení. A kde věda nemohla nic dělat, to otevřeně přiznal a vyzval k modlitbě a k důvěře Pánu, který může vyléčit i tehdy. K vlastnostem, kterými žil, patřilo přátelství a pravda. Mimořádnou péči věnoval těm, kteří se vraceli z fronty. V letech 1915 – 1918 byl ředitelem vojenské nemocnice. V té době přednášel fyziologickou chemii a pak klinickou chemii.

V roce 1922 se stal docentem na klinice všeobecného lékařství. Následujícího roku ve se zúčastnil mezinárodního kongresu v Edinburghu a zároveň navštívil mimo Neapol i Řím, Londýn, Paříž a vykonal pouť do Lurd.

Rok před smrtí se u něj objevily veliké bolesti hlavy a rakovina. Říkal: „Třesu se jako pružina, ale velmi doufám v modlitbu a sebeovládání.“ Ve věku 47 let zemřel náhle, prý následkem výronu krve, a v posledních slovech se obracel na Boha, kterému se zcela odevzdal. Za svatého byl prohlášen v roce 1987 papežem Janem Pavlem II. a jeho svátek se připomíná 12. dubna.

ZAPAMATUJ SI:

• Od dětství měl Josef rád chvíle modlitby a duchovní četby. Ze svého kapesného ochotně rozdával almužny.
• Od mládí chodíval denně k svatému přijímání. Později říkával: „Kdo přijímá denně sv. přijímání, má ohromnou sílu a dokáže překonat utrpení života i pokušení.“
• Na gymnáziu při studiu vynakládal značné úsilí pronikat k podstatě látky, to bylo i základem jeho pozdějšího vědeckého myšlení.

ÚKOL: Dobře se uč a přemýšlej o tom, čím bys mohl/a v životě nejlépe sloužit Bohu a lidem.

KE STAŽENÍ: 
pracovní list Giuseppe Moscati

---

15.3.2021
JSME STVOŘENI PRO ŽIVOT

---

8.3.2021
KŘÍŽOVÁ CESTA
S OMALOVÁNKAMI

Dospělí věřící se křížovou cestu modlí s obrazy, které většinou visí v kostele. Některá znázornění křížové cesty najdeme i venku v přírodě – např. na Svatém Hostýně.

Pro rodiny s malými dětmi vám dnes nabízíme speciální křížovou cestu s kreslenými obrázky a krátkými srozumitelnými texty. Ukázka:

1. zastavení – Ježíš před Pilátem 

Ježíš byl nespravedlivě odsouzen – přestože byl v právu, nebránil se, ale vše trpělivě snášel. I my se můžeme setkat s tím, že někdo odsoudí nebo poníží našeho kamaráda, spolužáka – Ježíšův příklad nám v těchto chvílích může být posilou, abychom dokázali být nablízku slabšímu, i když mu třeba nerozumíme, a nepřidat se z pohodlnosti či strachu na stranu silnějšího.

1. zastavení – 2. zastavení
3. zastavení – 4. zastavení
5. zastavení – 6. zastavení
7. zastavení – 8. zastavení
9. zastavení – 10. zastavení
11. zastavení – 12. zastavení
13. zastavení – 14. zastavení

ZAPAMATUJ SI:
Obětí svého života nám Pán Ježíš otevřel přístup k věčnému životu s Bohem. Po svém zmrtvýchvstání nás očekává v nebi.

---

TIP: Ti, kdo rádi vybarvují, si mohou jednotlivé obrázky v černobílém provedení vytisknout jako omalovánky.

všechna zastavení (brožura PDF)

Autorka:
Gabriela Suchlová
www.deti.vira.cz

V rámci farní kvízové ligy pro vás připravujeme novou hru, kde si své vědomosti o křížové cestě budete moci zopakovat.

CHCI VSTOUPIT DO HRY
žáci z náboženství – kategorie A, B
hráči farní kvízové ligy
Termín ukončení: středa 31.3. ve 20:00

---

1.3.2021
JARNÍ PRÁZDNINY

---

22.2.2021
SVATÍ LÉKAŘI (2)
– JANA MOLLOVÁ

Svatá Jana, pocházela z početné italské rodiny. Její původní jméno a příjmení v italštině znělo: Gianna Beretta. Stala se lékařkou v oboru chirurgie a pediatrie. V roce 1955 se provdala za Ing. Petra Molla. Měla ráda přírodu, lyžování, hudbu. Vykonávala apoštolát v Katolické akci. Ve svých  dopisech opakuje, že bez oběti neexistuje láska, že láska a oběť jsou vnitřně spojeny tak jako slunce a světlo. 

ŠŤASTNÉ MANŽELSTVÍ
Jana Petrovi půl roku před svatbou psala: „Chtěla bych tě učinit šťastným a být ti takovou manželkou, jakou si přeješ – dobrou, upřímnou, plnou uznání, připravenou pro oběti, které bude život vyžadovat. Ty jsi ten koho miluji, komu se chci darovat, abychom spolu vybudovali křesťanskou rodinu.“ A dále: „Sama sebe se ptám, zda jsem hodna stát se tvou manželkou. Před tebou se cítím nulou, ničeho neschopnou… Prosím tě, jak zjistíš, že něco nedělám správně, řekni mi to.“

Předmanželská čistota byla pro ně samozřejmostí. Jana o ní uvedla: „Naše tělo je svaté, je nástrojem úzce spojeným s duší ke konání dobra. Čistota není ctností odloučenou, ale spojuje se se souborem dalších ctností pomáhajících uchovat tuto čistotu. Jak ji uchovat? Naučit naše tělo oběti. Čistota je krásná a přináší člověku svobodu.“ Ježíš nikdy nepřestal být pro Janu na prvním místě. Na vlastní svatbu se odděleně připravovali duchovním třídením. Svatební den pak byl jejich nejkrásnějším. 24. 9. 1955 je sezdával Janin bratr. V promluvě k nim připomněl vzor vlastních rodičů. Své sestře zdůraznil matčinu trpělivost, obětavost a život v ustavičném spojení s Bohem. Jana příkladem matky skutečně žila až do smrti. Prožila s Petrem krásnou svatební cestu a šťastné manželství i když bylo plné obětí a bolesti.

NEJTEŽŠÍ ROZHODNUTÍ 
I když měla již tři děti, odmítla Jana Mollová při svém posledním těhotenství operaci, která by sice jí zachránila život, ale dítě, které čekala, by o život přišlo. Plně si vědoma situace byla rozhodnuta pro záchranu svého dítěte, bude-li třeba, obětovat svůj život. To potvrdila znovu před porodem. Po narození dcery Emanuely následovaly neutišitelné bolesti z důvodu infekce a porodních komplikací. A ona ve svých 39 letech pro lásku zemřela.

SVĚDECTVÍ EMANUELY O JEJÍ MAMINCE

Moje svatá máma se zcela odevzdala Bohu a tím mu dovolila, aby v plnosti naplánoval můj život.

ÚKOL: Poděkuj svojí mamince za lásku s jakou podstoupila bolest při porodu, abys mohl/a přijít na svět. Také si nezapomeň vytisknout a vybarvit pracovní list s obrázkem svaté Jany. 

KE STAŽENÍ:
pracovní list Jana Mollová

---

15.2.2021
POPELEČNÍ STŘEDA VOLÁ 

Milé děti,
Popeleční středa oznamuje každý rok konec období zimní zábavy, karnevalů a plesů. Zároveň je to první den takzvané postní doby, která trvá čtyřicet dnů a prožíváme ji jako přípravu na oslavu Ježíšova zmrtvýchvstání – Velikonoce. Letošní Popeleční středa vychází na tento týden (17.2.). Svoje zvláštní jméno doslala podle zvyku, který se dodržuje v katolických kostelích. Lidé, kteří přijdou na mši svatou, si nechávají udělat na čelo znamení kříže popelem ze spálených posvěcených větviček (podívej se na obrázky).

Při udělování popelce říká kněz lidem důležitou větu z Bible. Může si vybrat ze dvou možností: (1) „Pamatuj, že prach jsi a v prach se navrátíš“ nebo (2) „Obraťte se a věřte evangeliu“

ZAPAMATUJ SI: Pro dospělé věřící je Popeleční středa závazným dnem přísného postu – nejedí maso a ostatních pokrmů si vezmou méně než obvykle, aby trochu cítili hlad. Mohou si tím více uvědomit, že jako pro tělo je potřeba jídlo, aby bylo zdravé a správně fungovalo, tak je pro duši potřeba obrátit se k Bohu, aby byla zdravá a plná života. A to je úkol, na který se mají do Velikonoc velmi soustředit. Děti sice přísný půst od jídla dodržovat nemusí, ale stejně tak jako dospělí se mohou snažit o bližší poznání Pána Ježíše a obrácení k němu.

ÚKOL: Nech si vytisknout omalovánky, vybarvi je a zkuste s rodiči poznat všechny události z evangelia, o kterých si chlapec čte. Pokud doma nejste zvyklí na společné čtení z Bible, můžete to zkusit právě v postní době večer před spaním. 

---

8.2.2021
SVATÍ LÉKAŘI – LUKÁŠ

Milé děti,
naše minulé povídání nám pomohlo pochopit, proč se v den Panny Marie Lurdské (11.2.) slaví Světový den nemocných. Dnes se spolu podíváme na prvního pana doktora mezi křesťany, který se stal svatým. Jeho jméno najdeme v Bibli mezi spolupracovníky apoštola Pavla. Ten měl Lukáše velmi rád, protože …………..

Dokážete v úryvku z Pavlova dopisu zjistit důvod jeho náklonosti ke svatému Lukášovi, a tak dokončit předchozí větu?   

Milý bratře Timoteji, chvátej, abys ke mně brzo přišel, protože Démas mě opustil – zamiloval si tento svět – a odešel do Soluně. Krescens odcestoval do Galácie a Titus do Dalmácie, jediný Lukáš je tu se mnou. Vezmi s sebou také Marka, velmi dobře by mi mohl posloužit. Tychika jsem poslal do Efesu. Až půjdeš, vezmi s sebou můj plášť, který zůstal v Troadě u Karpa, také knihy a hlavně pergameny. Kovář Alexandr mi způsobil mnoho zlého. Pán mu odplatí podle jeho skutků. I ty se měj před ním na pozoru, protože se postavil našemu kázání naprosto nepřátelsky.

CO JEŠTĚ VÍME O SVATÉM LUKÁŠOVI?
Lukáš byl Řek a pocházel z nevěřící rodiny. Vyrůstal v Antiochii, kde se učedníkům Pána Ježíše ponejprv začalo říkat „křesťané“ (Sk 11,26). Jako lékař patřil k lidem velmi vzdělaným a ve volných chvílích se věnoval malování obrazů. To vysvětluje, proč jsou biblické knihy od něj v pozdějším věku sepsané tak krásné.

S Ježíšem se Lukáš nikdy osobně nesetkal, ale oslovilo ho kázání apoštolů. Připojil se ke svatému Pavlovi, nechal se od něho pokřtít a doprovázel ho na misijních cestách po Středomoří. Když Pavel v Římě kolem r. 67 zemřel jako mučedník, pracoval svatý Lukáš v církvi dál jako zvěstovatel evangelia. Usadil se pravděpodobně v Řecku a začal studovat dochované písemné zprávy o Ježíšovi. Stal se biskupem a za účelem vyučování nových křesťanů sepsal jedno ze čtyř evangelií o životě, smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Lukášovo evangelium začíná následující předmluvou:

Už mnoho lidí se pokusilo sepsat vypravování o událostech, které se dovršily mezi námi, jak nám je odevzdali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky slova. A tak, když jsem všechno od začátku důkladně prozkoumal, rozhodl jsem se i já, že to pro tebe, vážený Teofile, uspořádaně vypíšu, aby ses tak mohl přesvědčit o spolehlivosti té nauky, v které jsi byl vyučen.

Symbolem Lukášova evangelia je okřídlený býk – viz obrázek z pracovního listu. Na rozdíl od ostatních evangelistů vypráví svatý Lukáš ve své první knize také mnoho podrobností o událostech kolem Ježíšova narození, např. slavné setkání Ježíšovy matky s archandělem Gabrielem. Má se za to, že tyto vzácné informace nasbíral svatý Lukáš přímo ze vzpomínek Panny Marie, která tou dobou žila v Efezu. V tomto městě měl Lukáš mnoho přátel, protože tam kdysi se svatým Pavlem pracoval při zakládání křesťanské církevní obce. Později napsal ještě druhou knihu – Skutky apoštolů, která líčí dějiny první křesťanské generace a šíření víry v Ježíše z Jeruzaléma až na „konec země“, tj. do hlavního města římské říše.

Svatý Lukáš zemřel stářím ve věku 84 let. Pohřben byl nejprve v řeckých Thébách. Později se jeho ostatky dostali do Itálie (Padova), kde je dodnes možné uctít jeho hrob.     

OBRAZ PANNY MARIE
PŘIPISOVANÝ SV. LUKÁŠOVI

Nedaleko Padovy najdeme ještě jednu vzácnou stopu svatého Lukáše – obraz Panny Marie, který je považován za dílo svatého lékaře a evangelisty. Poutníci z širokého okolí jej mohou po celý rok uctít v kostele, který se tyčí na kopci u Boloně. Obyvatelé města mají k Panně Marii od Svatého Lukáše (Madonna di San Luca) velmi krásný vztah. Každý rok v květnu vítají obraz Panny Marie v místní katedrále. Po skončení týdenní návštěvy jej pak s velkou slávou doprovázejí v procesí zpět do poutního kostela.

Kdybyste se tam chtěli někdy podívat, můžete jít z centra Boloně až na kopec s kostelem bez deštníku. Poutní cesta je totiž chráněná před nepřízní počasí nejdelší chodbou se sloupořadím na světě. Chodba začíná u brány v historických hradbách, měří 3,6 km a v noci je krásně osvětlená.

KE STAŽENÍ:
pracovní list Lukáš

---

1.2.2021
FRANCOUZSKÉ LURDY – MÍSTO ZÁZRAKŮ

Milé děti, na začátku druhého pololetí se naše hodiny náboženství vracejí ke svému normálnímu rytmu. Dnes si budeme vyprávět o dívce jménem Bernadeta. S jejím jménem je spojeno slavné poutní místo, kam stále proudí tisíce lidí.

Když se malá Bernadeta v roce 1844 narodila, byly Lurdy pro svět neznámou vesnicí ležící na úpatí hor, které lemují hranici Francie se Španělskem. Bernadetka byla jako dítě často nemocná a ráda se se svými trápeními svěřovala v modlitbě Bohu. Když ve svých čtrnácti letech sbírala v lese dříví, zaslechla jednoho dne zvláštní šum. Keře kolem ní se divoce kývaly, ale vítr nefoukal. Tu si všimla, že u nedaleké jeskyně stojí postava krásné ženy ve zlatém oblaku a mlčky se modlí. Bernadeta s námahou udělala znamení kříže. Po chvíli vidění zmizelo. Od té doby chodila dívka každý den k místu, kde se jí „dáma“, jak ji nazývala, zjevila. Tajemná paní přišla znovu a později Bernadetě řekla, že je Neposkvrněná Panna Maria. Při jednom z dalších setkání vyzvala Matka Boží Bernadetu, aby v blízké jeskyni nabrala u pramene vodu a napila se. Dívka chtěla splnit přání krásné „dámy“. Protože však žádný pramen neviděla, začala hrabat rukama v zemi, dokud na trochu vody nenarazila.

Bernadeta byla vším, co se jí přihodilo, tak rozrušena, že o svých zážitcích nemohla mlčet. Lidé jí však neuvěřili, měli ji za lhářku. Až po delší době se s ní jeden slepý muž vypravil do jeskyně, s důvěrou si navlhčil vodou z pramene oči a zase viděl. Stal se zázrak! Pak následovaly i další zázraky. Lidé si o nich začaly vyprávět a z Lurd se brzy stalo poutní místo, kam dodnes putují nemocní z celého světa. Bernadeta neměl ráda rozruch, který se kolem její osoby rozpoutal, a odešla do ústraní kláštera, kde žila až do své smrti v roce 1879.

Po sto letech od zjevení Panny Marie bylo už oficiálně uznaných zázračných uzdravení napočítáno 58 a mnohem většímu počtu lidí přinesla pouť do Lurd úlevu. Ústy prosté dívky Bernadety nás Matka Boží na tomto místě volá k horlivější modlitbě a láskyplné péči o nemocné a trpící lidi. Proto se v církvi ustálit zvyk slavit svátek Panny Marie Lurdské (11.2.) jako Světový den nemocných.

ÚKOL: Zeptej se někoho z rodiny, jak se jmenuje modlitba, kterou nám Panna Maria při podobných zjeveních často doporučuje. Napoví vám šňůrka korálků na obou dnešních vitrážích. Nezapomeň si obrázky vytisknout a přidat do sbírky ve složce.

KE STAŽENÍ:
pracovní list Bernadeta
pracovní list Panna Maria

---

Únorové kolo farní kvízové ligy nabízí zájemcům prohloubení důležitého tématu ze  šuplíku skupiny B (Ježíš a Desatero). Po zkušenostech z prvního pololetí nechávám u všech kvízových otázek více času na odpověď. Zapojené rodiny prosím o zprávu, zda-li to tak stačí. Děkuji za spolupráci. +OT

---

15.1.2021
HODNOCENÍ VĚDOMOSTÍ ZAČÍNÁ

Učivo z listopadu 2020 opakujeme pomocí kvízu s názvem Hrdinové víry – 3. díl: Než přijde advent v kalendáři svatých (ZDE). Přeji hodně radosti z poznání správných odpovědí, i když jste na ně vždycky nepřišli sami a hned.

---

8.1.2021
BLÍŽÍ SE KONEC 1. POLOLETÍ

Milí rodiče, kluci a děvčata,  
znám jednu holčičku, která měla ve svých deseti letech vynikající hodnocení z náboženství. Můžete si prohlédnout její vysvědčení.

Toto vysvědčení je vzácná památka na ženu, která mezitím dospěla a ve svých 74 letech dne 1.1.2021 v Rokytnici zemřela. Právě dnes se konal její pohřeb. Někteří jste ji mohli znát jako laskavou starou paní se stříbrnými vlasy, která chodí každý večer s úsměvem zavírat kostel. Teď už se jistě radostně prochází se svými rodiči v rajské zahradě! Prosím, vezměte si příklad z její dětské horlivosti pro víru, abyste taky jednou dostali za celý svůj život výslednou jedničku přímo od Boha. 

ÚKOL: Vytvořte si doma vlastní památku na svou účast v hodinách náboženství. Pod zadáním tohoto úkolu si prohlédněte čtyři různé vzory vysvědčení. Jedno z nich si vyberte a poproste rodiče, aby vám ho objednali na faře (stačí email nebo sms). Potom na druhou stranu listu společně doplňte známky. Zaměřte se přitom na tyto oblasti: (1) osobní modlitba, (2) docházka do náboženství – škola i počítač, (3) vědomosti a (5) dobré skutky. Ke kontrole vědomostí můžete použít lednový kvíz, který se v našem šuplíku objeví za pár dní. Oblast číslo (4) přijímání svátostí při hodnocení vynechte. Bude se vás týkat, až budete větší. Pokud nejste pokřtění, můžete vynechat také hodnocení oblasti (1) osobní modlitba. Uvnitř vysvědčení si můžete vymalovat obrázek, který se k našemu předmětu dobře hodí. Jakmile to bude možné, nechte si své vysvědčení od pana faráře orazítkovat a doplnit jeho vzkazem.  

Těší se na vás otec Tomáš
736 522 838
klic.tomas@ado.cz

   

---

4.1.2021
Omlouvám se za nedodání slíbené katecheze.
Ve druhém pololetí to napravím. +OT

---

18.12.2020

PŘEJEME VÁM RADOSTNÉ
A NIČÍM NERUŠENÉ VÁNOCE
S POHLEDEM UPŘENÝM NA JEŽÍŠE.
vaši katecheté

Setkat se spolu můžeme v kostele, kde bude o svátcích probíhat bohatý program (INFO). V každém případě se těšíme na slyšenou při pokračování katechezí v novém roce.

VÝZVA NA VÁNOČNÍ PRÁZDNINY:
Pro všechny zájemce jsme znovu spustili kvízy, které si můžete s rodinou nebo každý sám za sebe zahrát. Máte možnost procvičit si všechna témata nebo jen ta, která vás zaujmou. Třeba se vám podaří vylepšit si skóre z minula :-). Těšíme se, že se zapojíte. Všechny kvízy najdete v sekci K.

---

14.12.2020
SVATÝ ŠTĚPÁN

Milí rodiče, milé děti,
dříve než vám popřeji požehnané Vánoce s pohledem obráceným k betlému, chtěl bych vám ještě představit posledního hrdinu, který nás bude o těchto svátcích provázet. Marně byste ho hledali mezi figurkami v jesličkách, protože on poznal Pána Ježíše až jako dospělého. Jmenuje se Štěpán a Písmo svaté nám zanechalo podrobné vyprávění o jeho víře a statečnosti.

ČTEME Z BIBLE

Štěpán, plný milosti a síly, dělal mezi lidem veliké divy a znamení. Ale tu zasáhli někteří z tak zvané synagógy propuštěnců s lidmi z Kyrény, Alexandrie, Kilíkie a Asie a začali se přít se Štěpánem. Nemohli však obstát před jeho moudrostí a Duchem, který z něho mluvil. Když to slyšeli, velmi se rozzuřili a skřípali zuby proti němu. On však, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici, A zvolal: „Vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici!“ Oni se však dali do velkého křiku, zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě vrhli. Pak ho vyhnali ven za město a začali ho kamenovat. Svědkové si přitom složili svrchní šat k nohám jednoho mladého muže – jmenoval se Šavel. Tak Štěpána kamenovali. A on se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“ Klesl pak na kolena a hlasitě zvolal: „Pane, nepřičítej jim tento hřích.“ A po těchto slovech skonal.  

Celý Štěpánův příběh najdete
ve Skutcích apoštolů, kapitoly 6-7.

NOVÉ UČIVO
Svátek mučedníka Štěpána, který jako první člověk v dějinách zemřel násilnou smrtí kvůli své víře v Ježíše, se ve vánočním kalendáři objevuje hned 26.12. Tím se nám připomíná něco velmi důležitého. V Ježíši přijal Bůh naše lidské tělo, abychom mu lépe rozuměli a následováním Krista mohli po své smrti přijmout božskou slávu obyvatel nebe.  

KE STAŽENÍ:
pracovní list Štěpán

ÚKOL: Při osobní nebo rodinné modlitbě použijte přímluvy ze svátku svatého Štěpána (ZDE). Také si můžete zahrát nový kvíz, který prověří základní znalosti o adventu.

HRA JE UKONČENA
odkaz pro žáky
odkaz pro ostatní čtenáře
Termín ukončení: čtvrtek 24.12. ve 20:00

---

7.12.2020
JOSEF Z NAZARETA

Milé děti, jak se blíží Vánoce, začínáme přemýšlet, kam jsme doma schovali postavičky z betléma. Brzy jej totiž budeme na oslavu narození Ježíše Krista zase stavět. Figurka, která nám přitom rozhodně nesmí chybět je manžel Panny Marie a nevlastní tatínek Pána Ježíše – svatý Josef.

KE STAŽENÍ:
obrázek na vybarvení sv. Josef

ÚKOL: Při dnešní katechezi vám nabízím krásnou modlitbu k tomuto velkému ochránci svaté Rodiny. Nezapomeňte se ji pomodlit a pozvěte k tomu také svoje rodiče a sourozence.       

Svatý Josefe, při nás stůj.
Dům tento i nás opatruj.
Sešli z nebe požehnání,
ať nás všeho zlého chrání.

Ať se láska, svornost množí,
bychom žili v bázni Boží.
Ve ctnosti vždy setrvali
a do nebe se dostali.

Tak dnes k tobě voláme,
o lásku tvou žádáme.
Přijmi klíče toho domu,
odvrať od nás každou škodu.

Uč nás Boha milovati,
hříchu se vždy varovati.
Ať jsme živi zde na světě,
jak Ježíš, Maria a ty v Nazaretě.
Amen.

---

30.11.2020
SVATÝ MIKULÁŠ Z MYRY

Milé děti, když vás ráno rodiče vodí do školy, váš pan farář se právě vrací na faru z kostela, kde při svitu svíček probíhá krásná adventní modlitba se zvláštním názvem „roráty“. Více se o ní dozvíte ZDE nebo od vašich babiček a dědečků.  Děkuji také paní katechetce Markétě, která nám připravila povídání na téma advent (ZDE). V naší skupině bychom si dnes měli připomenout svátek svatého Mikuláše, který se slaví každý rok 6. prosince.

Svatý Mikuláš žil na přelomu třetího a čtvrtého století a byl biskupem v Myře v Lykii (Malá Asie – dnešní Turecko). Už za svého života se těšil velké oblibě mezi lidmi, proslul štědrostí k potřebným, bránil křesťanskou víru a zastával se nespravedlivě obviněných. Pro množství zázraků, které se udály na jeho přímluvu, je někdy nazýván Mikuláš Divotvůrce. Oslava jeho svátku je v naší zemi spojena s rozdáváním dárků dětem (obvykle v předvečer 5. prosince). Byl také inspirací k vytvoření americké legendární postavy Santa Clause. 

ÚKOL: Za pomoci nápovědy seřaď šest obrázků z Mikulášova života do správného pořadí. 

nápověda

Knížečku připravila
sestra Miriam od Božího milosrdenství
Klášter klarisek-kapucínek Šternberk

KE STAŽENÍ:
pracovní list Mikuláš

---

23.11.2020
ALŽBĚTA UHERSKÁ

Alžběta byla dcerou uherského krále a sestřenicí sv. Anežky České. Už jako malá princezna uměla svým smíchem lidi kolem sebe okouzlovat. Jak bylo ve středověku ve šlechtických rodinách zvykem, musela se Alžběta ve čtrnácti letech na přání rodičů vdát. Svatba se však vydařila. Alžběta svého ženicha, mladého durynského lankraběte Ludvíka, nadevše milovala a také on miloval ji. Ludvík si přivedl nevěstu na svůj hrad Wartburg. Během několika let se Alžběta a Ludvík stali šťastnými rodiči tří dětí, Heřmana, Žofie a Gertrudy.

Rozmařilý život některých hradních pánů Alžbětu trápil, protože viděla v jakých podmínkách kolem nich strádají chudí lidé bez střechy nad hlavou, nemocní co nemají na lékaře a rodiny, které nemají co dát jíst svým dětem. Alžběta se rozhodla, že půjde ostatním šlechticům příkladem a s podporou manžela svůj život proměnila v mnoha věcech. Místo knížecích šatů oblékla jednoduché vlněné šaty, nejedla na pozlacených talířích v jídelně, ale se služebnými v kuchyni. Každý den se vydávala z hradu do chudinské čtvrti a pomáhala, kde jen mohla. Chudým dávala obilí ze svých sýpek a na ulicích ošetřovala nemocné. Její skromnost a svatá „rozhazovačnost“ byla trnem v oku příbuzným, kteří ji tupili a ponižovali.  Jednou ji Jindřich – bratr jejího hodného muže – chtěl přistihnout, jak nese chléb chudým, a strhl šátek, kterým měla košík přikrytý. Košík však byl plný voňavých růží, po chlebu ani památky. Alžběta děkovala Bohu za zázrak a Jindřich odešel zahanben.  

Brzy poté její milovaný muž Ludvík onemocněl a zemřel. Alžběta se odmítla přizpůsobit šlechtickým mravům a stejně tak odmítla další výhodné nabídky k sňatku. Příbuzní ji z Wartburgu vyhnali. S těžkým srdcem dala své děti na vychování do kláštera a s pomocí vdovského majetku, který od Ludvíkovy rodiny vybojovala, založila v Marburgu špitál, kde ošetřovala nemocné. Cenné svědectví o jejím životě v tomto období nám zanechal její duchovní vůdce (ZDE). Vyčerpaná těžkou prací odešla do nebe za Ježíšem ve věku 24 let. Pro množství zázraků – které se odehrály u jejího hrobu – byla už 4 roky po své smrti prohlášena v církvi za svatou. 

KE STAŽENÍ:
pracovní list Alžběta

ÚKOL: Vyber z následujících možností jednu, která nepatří mezi vlastnosti, v nichž nám jde svatá Alžběta Uherská příkladem. 

SOUCIT S DRUHÝMI – SKROMNOST – LÁSKA K JEŽÍŠOVI – MANŽELSKÁ VĚRNOST –  VESELÁ MYSL – RADIKÁLNÍ ZŘEKNUTÍ SE MAJETKU – POSLUŠNOST VŮČI RODIČŮM – ÚCTA VŮČI DUCHOVNÍMU VŮDCI 

řešení úkolu + vysvětlení

Velká kniha o svatých
aneb po kom se jmenujeme
Praha 2016

---

16.11.2020
ANEŽKA A JEJÍ RODINA

Milé děti, z nejnovější procházky světem víry (ZDE) jste jistě poznaly, že tento týden si v náboženství povídáme o svaté princezně jménem Anežka. K jejím vynikajícím vlastnostem patřila schopnost usmiřovat rozhádané lidi. 

Za vlády Anežčina bratra Václava I. došlo v naší zemi ke vzpouře jeho syna Přemysla Otakara. Král se snažil povstání vojensky potlačit, ale byla proti němu šlechta a dokonce i pražský biskup. Král byl nucen dočasně opustit zemi a uchýlil se ke svým příbuzným do Německa. V Praze i po celém království došlo k mnoha bojům. Anežka, která byla v té době již klariskou, a tudíž nevycházela na veřejnost, napsala oběma dopis a vyzvala je ke smíření. Václav I. a jeho syn Přemysl Otakar II. se setkali v anežském klášteře a smířili se. Bylo to jistě díky přispění svaté Anežky a díky modlitbám celého jejího společenství.

ÚKOL: Prohlédni si obrázek k příběhu o usmíření v Anežčině rodině a označ jménem, kdo je kdo. 

 

Mezi svými příbuznými měla svatá Anežka také jednu vynikající sestřenici – svatou Alžbětu Uherskou. Ale o ní si řekneme víc příští týden.

Dnes si ještě můžete s rodiči zopakovat hlavní události z Anežčina života pomocí obrázkového čtení.

---

9.11.2020
SVATÝ MARTIN

Martin žil ve 4. století. Už jako malý se chtěl stát poustevníkem. Jeho otec si přál, aby se stal vojákem. Martin ho ctil, proto poslechl a v 15 letech vstoupil do armády. Pro svou spolehlivost a odvahu se brzy stal důstojníkem. Martin (i jako voják) byl skromný, slušný, s druhými jednal s úctou.

Jednoho dne u brány města uviděl žebráka, jak se téměř nahý choulí zimou. Neměl u sebe jídlo ani peníze. Nevěděl, co by mu dal, tak vzal svůj důstojnický plášť. Mečem ho rozpůlil na dvě poloviny, aby se žebrák alespoň zahřál. Ostatní vojáci se mu posmívali. Martin měl ze svého skutku radost. Příští noc ve snu uviděl Ježíše, oděného půlkou jeho pláště, jak mluví k andělům: „Tímto pláštěm mě oděl Martin, který je teprve na cestě ke křtu.“

Po této příhodě Martin odešel z armády, nechal se pokřtít a žil jako poustevník – v tichu a samotě. Rád se modlil a četl Boží slovo. Byl moudrý, lidé k němu přicházeli prosit o modlitbu a o radu. Lidé si Martina velmi oblíbili a nakonec ho zvolili biskupem. Tento biskupský úřad vykonával svědomitě, stále žil skromně, byl spravedlivý a milosrdný. Horlivě hlásal evangelium hlavně ve venkovských oblastech. Prostí lidé ho měli rádi. Byl nazýván biskupem chudých. 

ÚKOL: Tento týden máš na výběr ze čtyř možností. Nejprve se zamysli nad otázkou, potom se pusť do splnění úkolu. Vyber si ten, který si chceš vyzkoušet.

1. Máš rád svoje rodiče a posloucháš je? Pokud ještě nemáš svou domácí povinnost, domluv se s rodiči, co bys mohl pravidelně dělat. Pokud máš, dělej ji ochotně a pořádně.

2. Umíš se rozdělit? Popřemýšlej, co bys mohl někomu tomto týdnu darovat. Udělej někomu radost tím, že se s ním podělíš nebo mu něco věnuješ.

3. Modlíš se pravidelně a modlíš se rád? Dnes večer se pomodli sám nebo s rodinou za osamělé, chudé a nemocné.

4. Viděl jsi někdy obraz se svatým Martinem? Prohlédni si obrázky a popřemýšlej podle čeho svatého Martina můžeš poznat. Vybarvi vitrážové okno se svatým Martinem.

KE STAŽENÍ:
pracovní list Martin

 

---

2.11.2020
JSI JEDINEČNÝ

Chlapci a děvčata,
milí rodiče,

tento týden si společně vezmeme do rukou Bibli, kterou považujeme za Knihu všech knih. Na jejích stránkách k nám promlouvá sám Bůh.  Od chvíle, kdy začal školní rok, uplynulo devět týdnů (nedělí). Ke každé z nich se pokusíme přiřadit obrázek podle toho, jaký text z evangelia jsme slyšeli – nebo mohli slyšet – při mši svaté v kostele.

Prohlédněte si, prosím, společně na monitoru následujících devět obrázků a nechte své dítě/žáka vybrat jeden, o kterém by se chtěl s Vaší pomocí dovědět více. Úkol se dá opakovat.

Každá kartička má v zeleném rámečku nějakou povzbudivou myšlenku plus odkaz na příslušný text z evangelia.

Kdo umíte hledat v Bibli, přečtěte si příslušný text a spolu s dítětem se zkuste zamyslet, proč ho autor obrázku ztvárnil právě tímto způsobem. Kdo Bibli nemáte po ruce, přemýšlejte aspoň o vztahu obrázku s myšlenkou v rámečku.

Na závěr se nezapomeňte pomodlit, tj. odpovědět Pánu Bohu na jeho slovo. Kdybyste mohli kartičky vyskládat na stůl obrázkem dolů, našli byste ještě jedno překvapení.

Chápe Vaše dítě, jak souvisí otisk prstu s nadpisem dnešní hodiny? Vhodný biblický text k tématu byste našli v listu Římanům, kapitola 12, verše 4-5. Nádherný komentář pak představuje video o životě mladého světce Carla Acutise – viz Procházka světem víry (3).

---

26.10.2020
PODZIMNÍ PRÁZDNINY

Milí přátelé, po prvním kvízu o Matce Tereze z Kalkaty vám dnes předkládám velkou hru na téma: Společný svátek všech svatých

Otázky se točí převážně kolem pětice dalších hrdinů víry, kterým jsme se v letošním školním roce již věnovali. Malým dětem je hra určena s podporou rodičů. Otázky vám tentokrát záměrně nedávám do rukou předem, abyste si víc užili moment překvapení a třeba i společné rodinné tipování. Kdo si na hru s dětmi bez přípravy netroufá, může si ji zahrát nejprve sám v kategorii „ostatní čtenáři“ a teprve potom zapojit děti. Otázky jsou pochopitelně stejné. Hodnocení výsledků v obou kategoriích bude na níže uvedených odkazech přístupné po skončení hry. 

NOVINKA – Část otázek je postavena na „dvoubarevné“ odpovědi ANO – NE (anglicky TRUE – FALSE). Znovu vás prosím, nezapínejte si překladač, ale zvykněte si na pokyny v angličtině. Poslední otázka je bonus za dvojnásobný počet bodů.     

Termín ukončení: středa 4.11. ve 20:00

---

19.10.2020
JAN PAVEL II. (1920-2005)

Matka Tereza se osobně přátelila s papežem Janem Pavlem II., který za ní přišel do nebe v roce 2005.

Bezprostředně po své volbě do čela katolické církve v roce 1978, vyzval nový papež Jan Pavel II. celý svět: „Nebojte se otevřít bránu svého srdce Kristu!“ Později přežil útok atentátníka, který na něj vystřelil na náměstí sv. Petra ve Vatikánu (1981). Svoji záchranu považoval Jan Pavel II. za zázrak, o který se svou mateřskou přímluvou u Boha postarala Panna Maria.   

ÚKOL: Vytiskni si a vybarvi nové vitrážové „okno“ s tímto svatým mužem, který po pádu komunismu třikrát navštívil naši zemi.

KE STAŽENÍ:
pracovní list Jan Pavel II.

Vymalovaný obrázek si vystřihni a schovej, abys ho později mohl/a přinést do školy a přidat do své sbírky hrdinů víry ve složce. 

---

omalovánky svatých
a další kreslené materiály
© deti.vira.cz