Pořadatelé Rokytnické bludičky nás už posedmé pozvali na noční pochod s duchovním cílem v otevřeném kostele sv. Jakuba. Registrace účastníků proběhla v rybářském domečku u rybníka v pátek 15. 9. v 18:00. Mše svatá – obětovaná na úmysly těch, kdo cestu pojímají jako pouť – začala jako každý rok už v 17:00. Neobvykle osvětlený kostel pak byl otevřen od dvaceti hodin do půlnoci.
Dnes (1. 9.) slavíme Světový den modlitby za uzdravení stvoření. Modleme se společně s bratry a sestrami z různých křesťanských denominací a pracujme pro náš společný domov v těchto dobách vážné globální krize.
Papež František
otec Tomáš
PS. Stáda hovězího dobytka do přírody patří. 🙂
NÁVŠTĚVA FARNÍ ZAHRADY V ROKYTNICI
Po celou dobu stvoření (1. 9. – 4. 10.) budou oba zadní vstupy do tzv. Ježíšovy zahrady zkušebně otevřeny návštěvníkům. Procházka po tomto soukromém pozemku zůstává na vlastní nebezpečí.
Kdo by chtěl na faře sbírat padaná jablka nebo později ořechy, ať se na tom domluví buď s farářem nebo někým dalším ze společenství přátel zahrady. Tímto označením mám na mysli farníky, kteří v areálu naší zahrady nezištně pracují nebo pracovali aspoň jednu sezónu. Jakékoli finanční příspěvky na výsadbu ovocných stromů jsou pochopitelně vítány.
AREÁL FARY V BRODKU SE UŽ KONEČNĚ TAKÉ ZAČÍNÁ TROCHU MĚNIT. KDO BY ZDE CHTĚL S NĚČÍM POMOCI, AŤ SE OBRÁTÍ NA ČLENY MÍSTNÍ EKONOMICKÉ RADY. DĚKUJEME.
„Píši druhou část Laudato si‘, abych ji aktualizoval vzhledem k současným problémům“.
Takto se papež vyjádřil v pondělí 21. srpna dopoledne, když promluvil k delegaci právníků z členských států Rady Evropy, kteří jsou signatáři Vídeňské výzvy, neboť extrémní události nadále postihují obyvatelstvo na všech kontinentech světa. Ředitel Tiskové kanceláře Svatého stolce Matteo Bruni zdůraznil, že se jedná o dokument, jehož cílem je reagovat zejména na současnou klimatickou krizi.
František během pondělní audience vyjadřoval uznání za závazek rozvíjet regulační rámec ve prospěch ochrany životního prostředí:
„Nikdy nesmíme zapomínat, že mladé generace mají právo dostat od nás krásný a obyvatelný svět a že to do nás vkládá vážné povinnosti vůči stvoření, které jsme dostali z velkorysých rukou Božích“.
Laudato si‘ je Františkova druhá encyklika: vyšla 18. června 2015 a nese datum 24. května téhož roku, slavnosti Seslání Ducha svatého. Dokument, věnovaný „péči o společný domov“, přebírá svůj název z incipitu kantika svatého Františka o stvoření a začíná „Laudato si‘, mi‘ Signore“. V tomto krásném kantiku nám připomněl, že náš společný domov je také jako sestra, s níž sdílíme existenci, a jako krásná matka, která nás přijímá do své náruče: „Pochválen buď, můj Pane, za naši drahou matku Zemi, která nás živí a řídí a plodí rozmanité plody s pestrými květy a trávou“.
Význam této encykliky chtěl krátce po jejím vydání objasnit sám papež při audienci 21. července 2015 účastníkům semináře s názvem „Moderní otroctví a změna klimatu: závazek měst“:
Tato kultura péče o životní prostředí není jen – myslím to v pravém slova smyslu – „zelený“ postoj, je to mnohem víc. Péče o životní prostředí znamená mít ekologický postoj k člověku. To znamená, že nemůžeme říkat, že člověk je tady a stvoření, životní prostředí jsou jinde. Ekologie je celistvá, je lidská. A to je to, co jsem chtěl vyjádřit v encyklice Laudato si‘: že nelze oddělit člověka od ostatního; existuje vzájemný vztah, a to jak životního prostředí na člověka, tak člověka v tom, jak se chová k životnímu prostředí; a také zpětný účinek vůči člověku, když se špatně zachází s životním prostředím. Proto jsem na otázku odpověděl: „Ne, není to ‚zelená‘ encyklika, je to encyklika sociální“. Protože ve společnosti, ve společenském životě lidstva, nemůžeme přehlížet péči o životní prostředí. Kromě toho je péče o životní prostředí společenským postojem, který nás v tom či onom smyslu socializuje – každý mu může přikládat hodnotu, jakou chce -, na druhé straně nás nutí přijímat Stvoření, to, co nám bylo dáno jako dar, tedy životní prostředí.
V encyklice zmiňuje, že si vybral Františkovo jméno jako vodítko a inspiraci pro svůj pontifikát:
Věřím, že František je příkladem par excellence péče o to, co je slabé, a integrální ekologie, žité s radostí a autenticitou. Je patronem všech, kdo studují a pracují v oblasti ekologie, a milují ho i mnozí, kdo nejsou křesťané. Projevoval zvláštní péči o Boží stvoření a o ty nejchudší a nejopuštěnější. Miloval a byl milován pro svou radost, velkorysou obětavost a univerzální srdce. Byl mystikem a poutníkem, který žil jednoduše a v nádherné harmonii s Bohem, s druhými, s přírodou i sám se sebou. Vidíme na něm, do jaké míry jsou starost o přírodu, spravedlnost pro chudé, angažovanost ve společnosti a vnitřní mír neoddělitelné.
A apeluje na naléhavou výzvu chránit náš společný domov, abychom vybudovali lepší budoucnost pro celé lidstvo, nikoho nevyjímaje:
Naléhavě vyzývám k obnovení dialogu o tom, jak budujeme budoucnost naší planety. Potřebujeme se konfrontovat a sjednotit, protože ekologická výzva, kterou prožíváme, a její lidské kořeny se týkají a dotýkají nás všech. Celosvětové ekologické hnutí již urazilo dlouhou a bohatou cestu a dalo vzniknout četným občanským sdružením, která podpořila uvědomění. Bohužel mnohé snahy o hledání konkrétních řešení ekologické krize často ztroskotávají nejen na odmítavém postoji mocných, ale i na nezájmu ostatních. Postoje, které brání cestám k řešení, a to i mezi věřícími, sahají od popírání problému až po lhostejnost, pohodlnou rezignaci nebo slepou důvěru v technická řešení. Potřebujeme novou všeobecnou solidaritu. Jak řekli jihoafričtí biskupové, „k nápravě škod, které lidé napáchali na Božím stvoření, je zapotřebí talentů a zapojení všech“. Všichni můžeme spolupracovat jako Boží nástroje péče o stvoření, každý se svou vlastní kulturou a zkušenostmi, svými iniciativami a schopnostmi.
Zdroj: Vatican News