V červnovém videoposelství, doprovázejícím úmysly Apoštolátu modlitby, papež František vybízí k soucitu, který může změnit náš i cizí život, v naději, že prožijeme dotyk Ježíšova Srdce.
“Mnozí lidé trpí vážnými nesnázemi, které zakoušejí. Můžeme jim pomoci, když je doprovodíme po cestě, naplněné milosrdenstvím, které mění život lidí a přivádí je blíže k Ježíšovu Srdci, jež nás všechny přijímá s převratnou něhou. Modleme se, aby ti, kdo trpí, skrze pronikavý dotek Ježíšova Srdce nalezli životní východisko”.
Vyzývá Svatý otec spolu s červnovým evangelizačním úmyslem celosvětové sítě modliteb s papežem.
Úcta k Ježíšovu Srdci má dlouhé dějiny a sahá od “probodeného Kristova boku” v Janově evangeliu, který středověká mystika vykládá jako ránu vyjevující hloubku Boží lásky, přes zjevení sv. Markétě Alacoque v 17. stol. a následný kult Ježíšova Srdce v 19. století až po sv. Faustynu Kowalskou a Boží milosrdenství, které spočívá právě v Synově srdci. Papež Pius XII. věnoval Ježíšovu Srdci encykliku Haurietes aquas (1956).
Poselství sv. Markéty Marie Alacoque, jímž Zmrtvýchvstalý této řeholnici zjevil hloubku svého milosrdenství, se šířilo za pomoci jezuity, o. Claudea La Colombière. V závěrečném zjevení (1688) Pán prostřednictvím své Matky svěřil sestrám vizitantkám a kněžím z Tovaryšstva Ježíšova úlohu, aby všem lidem předávali prožitek a pochopení tajemství Nejsvětějšího Srdce. O dvě století později jezuité oficiálně potvrdili tuto “libou úlohu“ (munus suavissimum), prostřednictvím dekretu č. 46 při 23. generální kongregaci (1883), a pověřili jejím plněním Apoštolát modlity, dnes Světovou síť modliteb s papežem.
Zdroj: Vatican News