Prodejem drobných výrobků bylo na farním Dobrostánku získáno pro Hospic, Charitu, přerovské Zvony smíření, Papežské misijní dílo, dostavbu karmelitánského kláštera v Drastech u Prahy a nákup motorky pro studenta v Keni celkem asi 8.500,- Kč. Všem dárcům a pomocníkům ať Pán odplatí svou štědrostí!
Drazí bratři a sestry, začátek adventu je duchovní výzvou a vzácnou příležitostí, abychom vědomě zaměřili svou pozornost na Boha. Horlivá účast na liturgii nám k tomu během následujících týdnů velmi pomůže. Bez modlitby a uctívání Toho, který nám přináší spásu, bychom se brzy tělesně i duchovně vyčerpali.
Od prosince 2022 vychází naše farnost vstříc křesťanským rodinám s dětmi, které žijí v Rokytnici a dlouhodobě nezvládají účast na ranní mši svaté v neděli. Ze zkušenosti kněze a učitele náboženství vím, že takových rodin není vůbec málo a doufám, že se tento vstřícný krok po nějaké době pozitivně projeví v celkové návštěvnosti kostela. Že to může fungovat, víme už několik let díky svatojakubské pouti o hodech.
Nedělní bohoslužbu v 10:45 plánuji v Rokytnici slavit od září do června každou první neděli v měsíci. O pochopení pro tento experiment, prosím zvláště farníky z Citova, kteří si tak jednou za měsíc vyzkoušejí doma ranní mši v 7:30, což – jak sami brzy uvidí – má také svoje výhody. Nedělní mše svatá v Brodku zůstává beze změny. Všem farníkům, kteří jsou bez ohledu na čas jejího začátku vděční za to, že mají v Den Páně vůbec nějakou možnost slavení mše svaté ve svém domácím kostele děkuji za příklad víry a smysl pro realitu. Jistě bych nechtěl nikomu působit neřešitelné problémy. Pokud snad taková situace v nějakém domě nastane, prosím, nezdráhejte se mi o tom říci. Časem budeme nový režim společně hodnotit. Jestliže se zpočátku přihodí, že si někdo posunutý čas mše svaté poplete, protože neslyšel ohlášky nebo jednoduše zapomněl, ujišťuji vás, že nejde o těžký hřích. V takovém případě je tedy možné jít příště ke svatému přijímání i bez svátosti smíření. To samozřejmě neplatí pro případ, kdy člověk nedělní mši vlastní vinou vynechá, nebo na ni bez vážného důvodu přichází pozdě.
Druhá změna, vzešlá z diskuze o bohoslužbách na pastorační radě, je zafixování času páteční mše svaté v Rokytnici celoročně na 18:30. Činíme tak s ohledem na věřící, co dojíždějí do zaměstnání. Všichni bychom se totiž měli v novém liturgickém roce snažit o návrat k častější účasti na mši svaté i ve všední dny. Jedině ten, kdo to zkusí, sám na sobě pozná blahodárné účinky Boží milosti.
Třetí a poslední změna se týká příležitostí ke svaté zpovědi. Ve všech kostelích včetně Citova se od adventu vracím k pravidelnému zpovídání před mší svatou, i kdybych si tam měl ve všední dny pro nedostatek kajícníků číst knížky. Mám přitom na mysli radu jednoho zkušeného faráře, který mi k otázce čekání ve zpovědnici řekl: „Dej lidem šanci!“
S přáním požehnaného čekání na Pána
otec Tomáš
DĚKUJEME KAŽDÉMU, KDO NA ZNAMENÍ SOLIDARITY S MUČEDNÍKY SVĚDOMÍ ROZSVÍTÍ DNES VEČER U SVÉHO DOMU ČERVENÉ SVĚTLO A POMODLÍ SE ZA PRONÁSLEDOVANÉ I ZA OBRÁCENÍ SRDCE JEJICH PRONÁSLEDOVATELŮ.
Válka na Ukrajině poutá v letošním roce tolik pozornosti Evropanů, že bychom mohli snadno zapomenout na jiná bezpráví, která se denně odehrávají pod stejným nebem. Červená středa si klade za cíl veřejně podpořit všechny lidi pronásledované kvůli víře. Jeden příklad za všechny:
Státní úřady v Egyptě zabavily čtyřleté dítě jeho adoptivním křesťanským rodičům na základě technického ustanovení islámského práva. Před čtyřmi lety zaslechl koptský kněz pláč vycházející z prázdného kostela. Objevil novorozeného chlapce, kterého zřejmě opustila matka. Kněz svěřil novorozence bezdětnému páru ze své farnosti. Adoptivní rodiče se 29 let modlili za to, aby se jim narodilo dítě, a proto radostně přijali chlapce za vlastního, pokřtili ho a dali mu oblíbené koptské jméno Šenouda. Následující čtyři roky šlo všechno dobře. Šenouda se stal pýchou a radostí svých adoptivních rodičů. Považovali ho za dar od Boha a s láskou o něj pečovali do chvíle, než se o jinak šťastném vývoji dověděl egyptský stát a úřady čtyřleté dítě milujícím rodičům zabavily a poslaly ho do sirotčince. Přestože je adopce v Egyptě na základě islámského práva nezákonná, existují státem schvalované způsoby, jak mohou rodiny převzít sirotky do své péče. V tomto případě se však hlavní argument, který stát používá proti legálním pokusům Šenoudových adoptivních rodičů získat chlapce zpět, točí kolem náboženství. Islám učí, že každý člověk se rodí, jako jakýsi prototyp muslima (dokud ho rodiče nepřizpůsobí svému náboženství) a protože náboženská identita Šenoudových biologických rodičů není známa, musí být proto považován za muslima. Svěřování muslimských dětí do péče nemuslimských rodičů je přísně zakázáno. Proto bylo dítě posláno do přeplněného a nevyhovujícího sirotčince, bylo násilně „vráceno“ k islámu a byl mu vystaven rodný list s muslimským jménem Jusuf a s islámem v kolonce náboženství. Z okolností narození malého nalezence přitom vyplývá, že se Šenouda narodil křesťanské matce – nebo přinejmenším matce, která byla přesvědčena, že křesťané budou nejlépe vědět, jak vychovávat její nechtěné dítě. Proč by jinak nechávala nemluvně v kostele?
Zdroj: Zpravodaj Křesťanské mezinárodní solidarity 6/2022
Video-pozvánka k účasti na myšlence Červené středy
