Úkon zasvěcení Ruska a Ukrajiny Panně Marii

Maria, Matko Boží a Matko naše, v této přetěžké hodině se utíkáme k tobě. Ty jsi Matka, miluješ nás, znáš nás a víš o všem, co nám leží na srdci. Matko milosrdenství, tolikrát jsme zakusili tvou starostlivou péči, tvou přítomnost, přinášející pokoj, protože nás pokaždé přivedeš k Ježíši, knížeti Pokoje.

Zbloudili jsme na cestě pokoje. Zapomněli jsme na poučení z tragédií uplynulého století, na miliony padlých obětí světových válek. Nedostáli jsme závazkům, které jsme na sebe jako Společenství národů vzali, zrazujeme touhy po míru a naději jednotlivých národů a mladých lidí. Roznemohli jsme se žádostivostí, uzavřeli jsme se do svých nacionalistických zájmů, zatvrdili jsme se svou lhostejností, paralyzovali se egoismem. Zalíbilo se nám ignorovat Boha, žít ve svých lžích, živit svou agresivitu, utiskovat lidské životy a hromadit zbraně. Přitom všem jsme zapomněli, že jsme ochránci svého bližního, ochránci společného domova světa. Válkou jsme zpustošili zahradu Země, hříchem jsme zranili srdce našeho Pána, který si přeje, abychom si byli navzájem bratry a sestrami. Vůči všem a vůči všemu jsme se stali netečnými, s výjimkou svého já. Se zahanbením voláme: Odpusť nám, Pane!


Uprostřed bídy hříchu, vyčerpanosti a slabosti, tajemství nespravedlnosti zla a války, nám ty svatá Matko, opakuješ, že Bůh nás neopouští, naopak na nás stále láskyplně hledí, v touze odpustit nám, pomoci nám znovu vstát. Vždyť nám daroval Tebe a ve Tvém Neposkvrněném srdci vytvořil útočiště pro církev a pro lidstvo.


Byla jsi nám dána z Boží dobroty, abys nás v těch nejdrsnějších zvratech dějin vedla za ruku. Utíkáme se proto k tobě, tlučeme na dveře tvého srdce my, tvé milované děti, za kterými se neúnavně v každé době vydáváš a zveš je, aby se obrátily. Přijď na pomoc v této temné hodině a povzbuď nás. Zopakuj každému z nás: „Cožpak tu nejsem já, tvoje matka?“ Ty dokážeš zlomit okovy našeho srdce, strhnout hradby naší doby. V tebe vkládáme svou důvěru. Máme jistotu, že zvláště ve chvíli zkoušky neodmítneš naše úpěnlivé prosby a přispěcháš nám na pomoc.


Tak tomu bylo i v Káně Galilejské, kdy jsi uspíšila hodinu Ježíšova zásahu a ukázala tak světu jeho první znamení. Když se svatební slavnost proměnila ve smutek, řekla jsi: „Už nemají víno“ (Jan 2,3). Pověz to znovu Bohu, Matko, protože víno naší naděje se vyprázdnilo, radost pohasla, bratrství se rozptýlilo. Provinili jsme se proti lidskosti, poničili jsme mír. Stali jsme se schopnými jakéhokoli násilí, jakékoli destrukce. Naléhavě potřebujeme tvou mateřskou pomoc.


Přijmi tedy, Matko, tuto naši úpěnlivou prosbu.
Hvězdo mořská, nedopusť, abychom ztroskotali v bouři války.
Archo nové úmluvy, buď inspirací našim plánům a cestou ke smíření.
Země Nebe, přiveď na svět znovu Boží svornost.
Uhas nenávist, umlč mstu, nauč nás odpuštění.
Osvoboď nás od války, uchraň svět jaderné hrozby.
Královno růžence, oživ v nás touhu po modlitbě a po lásce.
Královno lidské rodiny, ukaž národům cestu bratrství.
Královno míru, získej světu mír.
Kéž tvůj pláč, Matko, pohne naším zatvrzelým srdcem. Slzy, které jsi pro nás vylila, ať dají znovu rozkvést tomuto údolí, které spálila naše nenávist. I když řinčení zbraní neutichá, tvá modlitba ať nás dovede k pokoji. Svou mateřskou dlaní se dotkni všech trpících, všech, kdo prchají uprostřed bombardování. Ve své mateřské náruči potěš ty, kdo jsou nuceni opustit svůj domov, svou zem. Tvé bolestné srdce ať v nás probudí soucit a pomůže nám otevřít naše domovy, abychom se ujali zraněných a odvržených lidí.


Svatá Boží Matko, stojící pod křížem, Ježíš pohleděl na učedníka stojícího vedle tebe a řekl ti: „Hle, tvůj syn“ (Jan 19,26). Svěřil ti tak každého z nás. Učedníkovi, a v něm každému z nás, řekl: „Hle, tvá matka“ (verš 27). Matko, toužíme tě nyní přivést do svého života a do svých dějin. Lidstvo, zničené a ztrápené, stojí pod křížem spolu s tebou. Chce se svěřit tobě, skrze tebe se zasvětit Kristu. Ukrajinský národ a ruský národ tě s láskou uctívá, k tobě se utíká. Pro ně, a pro všechny národy ničené válkou, hladem, nespravedlností a bídou, zní tlukot tvého srdce.


Matko Boží a Matko naše, proto se svěřujeme tobě a zasvěcujeme tvému Neposkvrněnému srdci nás samotné, církev a celé lidstvo, zvláště Rusko a Ukrajinu. Přijmi tento náš úkon, který vykonáváme s láskou a důvěrou, dej, ať skončí válka, zajisti světu mír. Tvé „ano“, které jsi ze srdce vyslovila, otevřelo brány dějin Knížeti pokoje. Věříme, že skrze tvé srdce se znovu vrátí mír. Tobě proto zasvěcujeme budoucnost celé lidské rodiny, potřeby a očekávání lidí, úzkosti i naděje světa.


Skrze tebe ať se na zemi rozhostí Boží milosrdenství a pokojný tep míru začne znovu pulsovat v našich dnech. Ženo, která jsi opakovala své „ano“, na kterou sestoupil Duch Svatý, uveď nás do Božské harmonie. Ty, která jsi životodárným pramenem naděje, napoj naše žíznívá srdce. Ty, která jsi utvářela Ježíšovo lidství, učiň z nás tvůrce společenství, ty, která jsi kráčela po našich cestách, doveď nás na stezku pokoje. Amen.

Odešel pan Miroslav Pokorný (1964)

V naději na vzkříšení
odešel vstříc svému Pánu

pan Miroslav Pokorný 

Císařov 101

Pohřeb se koná
v pátek 18.3. ve 14.30
v kostele sv. Jiří
v Citově.

 

Po mši svaté a modlitbách za spásu jeho duše bude tělo našeho zemřelého bratra uloženo do rodinného hrobu.

Věčné odpočinutí dej mu, Pane,
a světlo věčné ať mu svítí.

Budoucnost farní zahrady je v našich rukou

Dopis pro farníky (nejen) z Rokytnice

Vážení přátelé farníci,

jistě mnozí z vás zaznamenali, že na naší zahradě u fary v Rokytnici se v posledních dvou letech odehrálo vícero změn (viz Kaštánek, čtení na pokračování s názvem „Novinky z farního dvora“).

Aktuálně uvažujeme o tom, že by se tomuto prostoru dala vtisknout jednotná tvář a hlubší duchovní idea. Koncept jsme nazvali „Ježíšova zahrada“. Hlavní myšlenka je inspirována životem Ježíše Krista, protože řada událostí spojených s jeho působením na tomto světě proběhla v přírodě. V zahradě již máme umístěn kříž, k němu by byl časem dobudován Boží hrob, situovala by se vyvýšená „Galilea“ (místo Ježíšova kázání i nanebevstoupení) nebo symbolická betlémská stáj. I když by zahrada získala tento duchovní rozměr, nepřišla by o hospodářské a komunitní využití. V současné době například s vědomím farní ekonomické rady probíhá kácení stromů, které již nejsou perspektivní, aby mohl být v zahradě obnoven smíšený ovocný sad a do budoucna usnadněno získávání kvalitního ovoce na pálení slivovice. Návrh celkové koncepce, o kterém bychom se s vámi chtěli poradit, počítá s otevřením zahrady veřejnosti, zachováním přírodní louky pro sušení sena, vybudováním ohrady pro domácí chov oveček a s údržbou časti travnaté plochy využívané jako herní prostor s odpočívadlem (viz nákres níže).    

Jedná se o návrh, o kterém by se mělo ve farnosti diskutovat, měl by být podroben konstruktivní kritice a měli bychom se na něm alespoň rámcově shodnout. Každý, kdo by se k němu chtěl vyjádřit, může využít připravený odpovědní lístek nebo napsat o. Tomášovi email na adresu: klic.tomas@ado.cz. Očekáváme, že o konečné podobě farní zahrady proběhne brzy veřejné projednání. Část revitalizace zahrady, spočívající ve výsadbě nových stromů, by se dala financovat z Národního programu Životního prostředí (Výzva č. 4/2021: Výsadba stromů – individuální projekty), který je součástí projektu na výsadbu 10 milionů stromů v ČR (www.sazimebudoucnost.cz). Tuto možnost jsme již předběžně konzultovali se zahradní architektkou, která by se ujala přípravy projektu a plánu výsadby nových stromů. Celková výše dotace by byla 150.000 Kč až 250.000 Kč a pokryla by veškeré náklady na projekt a nákup ovocných a okrasných stromů (minimálně 30 ks) plus vybudování opor a závlahy.

K získání této dotace je však nutné splnění dvou základních podmínek: 1. zahrada by musela být přístupná veřejnosti a 2. výsadbu stromů bychom museli realizovat svépomocí. Je tedy jasné, že k vytvoření „Ježíšovy zahrady“ a k výsadbě nových stromů bude nutná podpora širšího okruhu pomocníků nejen z Rokytnice. Proto vás s otcem Tomášem žádáme o sdělení, zda tento náš společný záměr podporujete, či nikoli, případně jak to na vás celé působí. Prosíme, přistupujte k vyplnění anketního lístku zodpovědně (termín do neděle 20.3.).

V církvi nejsme příliš zvyklí na to, že by řadoví farníci mohli přímo ovlivnit využití jejího majetku. Koncept sice už našel základní podporu jak u farní ekonomické rady, tak u Spolku přátel farní zahrady, ale bez aktivního zapojení širšího společenství nebudeme schopni tuto myšlenku sami zrealizovat. Budoucnost farní zahrady tak skutečně leží v našich rukou.

organizační tým

Odešel pan Josef Vlček (1947)

Po dlouhé nemoci
odešel vstříc svému Pánu

pan Josef Vlček

Rokytnice 64

Pohřeb se koná
v sobotu 12.3. ve 12.00
v kostele sv. Jakuba
v Rokytnici.

 

Po mši svaté a modlitbách za spásu jeho duše bude tělo našeho zemřelého bratra převezeno ke zpopelnění.

Věčné odpočinutí dej mu, Pane,
a světlo věčné ať mu svítí.