Poklady stáří

Milí čtenáři, je to už hodně dlouho, co jsem jako kaplan valašskoklobúcký vyrazil se svými rodiči zimní krajinou bohatou na sníh běžkovat. Při řeči došlo i na vážná témata. Tatínkovi, který si postěžoval na přibývající léta a stesk po učitelské profesi, jsem předložil sportovní podobenství. Pobyt člověka na zemi se dá při troše fantazie přirovnat k hokejovému zápasu. Jako se hokej hraje na třetiny po dvaceti minutách, tak se náš život obvykle dělí na tři velká (podobně dlouhá) období: čas růstu a dospívání, zaměřený na studium a hledání vlastního místa na Zemi (cca 25-30 let), produktivní období před odchodem do důchodu, zaměřené na práci, rodinu a věrnost velkým závazkům (cca do 60) až nakonec, dá-li Pán, přijde stáří jako závěrečná etapa, zaměřená na předávání zkušeností, pokorné přijímání ztrát a intenzivní duchovní život. Každé z těchto období má své vlastní priority a význam, ale celkové hodnocení života – stejně jako při hokeji – velmi často závisí na úsilí vynaloženém v posledních minutách, dnech a letech. Mám za to, že závěrečná „třetina“ života je svým způsobem nejdůležitější. Důchodový věk člověka není určen k pěstování nostalgie vůči pohádce mládí, kterou nenávratně odvál čas, ani k dohánění toho, co jsme na světě nestihli užít kvůli práci a výchově dětí. Aktivně prožívané stáří by spíš mělo být časem zvědavého vyhlížení cílové pásky, radosti z dosažení průběžných výsledků a sbírání sil pro velké finále.

Na cestě životem jdou mladí a staří vedle sebe a navzájem se potřebují. Slovníkem papeže Františka nám církev připomíná, že „jedině díky staré generaci mohou mladí lidé objevit své kořeny a jedině díky mladým mohou staří lidé znovu snít.“ Ani v odlišných podmínkách dnešní doby bychom neměli ztratit cit pro hodnotu mezigeneračního soužití, které ještě nedávno patřilo v našich krajích k normálu. Každý grunt na vsi míval výměnek, nebo aspoň nějakou vedlejší světničku, aby mohli staří rodiče žít a dožít mezi svými. Vědomé rozhodnutí zůstat stárnoucím členům rodiny nablízku – i za cenu určitých osobních obětí – není důležité jen pro jednu stranu. Reálná blízkost stařečků a stařenek se totiž až na výjimky blahodárně projevuje tím, že do atmosféry našich životů přirozeně vnáší vzácné koření hlubší solidarity a lidskosti. Cenné je také svědectví, které nám mohou všichni senioři nabídnout ve své křehkosti. Stáří lze totiž chápat v duchovním horizontu jako věk příhodný pro spolehnutí se na Boha. Když slábne tělo, paměť i jiné schopnosti, ukazuje se reálná závislost člověka na Bohu, a ten se tak stává pro všechny kolem sebe jakýmsi zrcadlem volajícím k modlitbě. Být nablízku prarodičům velmi často znamená spojit své síly s láskou církve, která díky zkušenosti Velikonoc umí smysluplně doprovázet lidi až na samotný práh smrti. Přitom je důležité vědět, že „člověk, který stárne, se neblíží ke konci, nýbrž k tajemství věčnosti. Aby mu porozuměl, potřebuje se přiblížit Bohu a žít ve vztahu s Ním.“ (papež František)

Farní den v Císařově 2019

Co platí v rodině, dá se vztáhnout i na společnost jako celek. Ruku v ruce s tím, jak bude vzhledem k demografickému vývoji a pokroku medicíny průměrný věk obyvatel narůstat, neměli bychom jen rozšiřovat kapacity specializovaných pobytových zařízení, kde se staří lidé často cítí opuštění, smutní a v podstatě zbyteční. Spíše se učme opravdově doceňovat poklady stáří a hledejme cesty k zajištění asistenční kontinuity mezi vlastní domácností seniorů a externími službami bez dramatických zlomů (domácí zdravotní péče). Věnujme čas naslouchání příběhům, které uchovala paměť našich sousedů – jejichž tváře ozdobil čas vráskami a stříbrem ve vlasech – dokud nám je mohou vyprávět.

Žehná vám otec Tomáš

KE STAŽENÍ:
Kaštánek 2/2021

Blíží se Mariin květen

Drazí bratři a sestry, vzdávám díky Boží dobrotě za to, jak nás v době covidové viditelně chrání jeho moc, láska a věrnost. Modlitby, které vytrvale konáme v našich kostelích i domovech – přestože jsou poznamenané nedokonalostí – přinášejí plody a svolávají milosrdenství Nejvyššího na naše rodiny a obce. Prosím, nenechte se od nich ničím odradit.

+OT

PODĚKOVÁNÍ ZPĚVÁKŮM
Dovolte mi, abych na závěr citovské pouti poděkoval členkám tamní scholy, které s radostí a nadšením sobě vlastním připravily hudební stránku slavnostní mše svaté. Jen tak dál. Jako poděkování vám – i všem ostatním zpěvákům na našich kůrech – posílám malý hudební dárek ve formě nahrávky oblíbené modlitby k Panně Marii.

PODĚKOVÁNÍ ZA PŘÁNÍ
Děkuji také za přání k narozeninám Vašeho pana faráře (30.4.) a prosím vás všechny o jednu maličkost. Chcete-li mi opravdu udělat radost, naplánujte si v květnu aspoň jednou účast na májové pobožnosti. Vybírat můžete z následující nabídky.

MÁJOVÉ POBOŽNOSTI 2021
BRODEK – denně mimo sobotu – 18.00
ROKYTNICE – pondělí až pátek – 18.00
CÍSAŘOV – pondělí až pátek – 18.00
CITOV – pondělí až pátek – 19.00
LUKOVÁ – denně – 19:30

Výuka náboženství se vrací do škol i na faru

Poslední hodina náboženství podle normálního rozvrhu se u nás v tomto školním roce konala ve středu 7.10.2020. Ihned po nástupu druhé vlny covidu se aktivita katechetů přesunula na internet, kde bylo až do tohoto týdne možné sledovat lekce nabízené jak rodinám školních dětí, tak i dalším zájemcům. Zvláštním bonusem distanční výuky byla podzimní série procházek světem víry a celoroční řada soutěžních kvízů kahoot. Za nabídkou on-line katecheze se ukrývá bezpočet hodin práce. Velice proto děkujeme za podporu těm farníkům, kteří naše články v rubrice „vzděláváme se ve víře“ četli, občas na něco zareagovali, účastnili se soutěží a farní kvízové ligy, měli zájem o pololetní vysvědčení a hlavně aktivně pomáhali svým dětem udržet si kontakt se světem katecheze a modlitby. Po půl roce mimořádného režimu teď nastává pro rodiny věřících čas návratu k plnohodnotné účasti na životě církve ve farnosti. Kromě nedělních bohoslužeb a hodin náboženství vám doporučujeme také účast na páteční mši v Rokytnici (17:00), kde postupně probíhá příprava dětí k prvnímu svatému přijímání.

Vážení rodiče, od pondělí 26.4. se vracíme k normální výuce náboženství v rámci možností škol (rotační systém). Využijeme zbývajícího času, abychom s dětmi dotáhli to, co jste pod návalem jiných starostí přes všechnu snahu v rodinách nestihli. V případě dotazů se na nás neváhejte obrátit.

otec Tomáš a Markéta Matlochová


ZŠ ROKYTNICE (pondělí)
I. týden: 1. třída (12:15 – 13:00)
3. a 4. třída (13:15 – 14:00)
II. týden: 2. třída (12:15 – 13:00)
5. třída (13:15 – 14:00)
Žáci, kteří do školy nechodí, mohou po domluvě s farářem využít náboženství pro 1. stupeň na faře v Brodku.


ZŠ BRODEK U PŘEROVA (středa)
I. týden: 1. a 2. třída (11:30 – 12:15)
5. třída (12:20 – 13:05)
II. týden: 3. třída (12:20 – 13:05)
Jakmile dojde ke zrušení rotačního systému, přesunou se žáci 5. třídy ve středu odpoledne na faru.


FARA BRODEK U PŘEROVA (středa)
I. + II. týden: 3. až 5. třída (15:30 – 16:30)
Tuto hodinu mohou využít také rodiny, jejichž děti zatím do školy z nějakého důvodu nechodí. Po domluvě s farářem se mohou účastnit i mladší děti.


FARA ROKYTNICE (středa)
I. + II. týden: 6. a 7. třída (16:00 – 16:50)
I. + II. týden: 6. a 7. třída (17:00 – 17:50)
Třináctičlenná skupina se rozdělí na dvě menší části přes rezervační systém (přihlašování ZDE).


FARA ROKYTNICE (čtvrtek)
I. + II. týden: 8. a 9. třída (16:30 – 17:30)
Pokud se budeme scházet každý týden,
máme šanci Alfu pro mládež dokončit.