Konec liturgického roku a doba adventní jsou v křesťanském společenství věnovány přípravě na tzv. paruzii – slíbený příchod Ježíše Krista, Bohem oslaveného Krále a Vykupitele světa. On může dát trvale šťastný život lidem, kteří se k němu hlásí nejen slovy, ale především vírou plnou důvěry, naděje a praktické lásky. Zásadní otázka adventu zní: „Jsem na toto setkání připraven?“ Pokud ne, stále ještě je možné s tím něco dělat.  

V příkrém kontrastu s oslnivě světélkující dekorací nákupních center a podmanivou atmosférou předvánočních trhů využíváme těchto několika týdnů k jednoduchým cvičením ve skromnosti, lepšímu sebepoznání, boji proti hříchu a hlavně pozornějšímu naslouchání Bohu v modlitbě.

Mladí z děkanátu Přerov nám jdou příkladem tím, že pro své věřící kamarády pořádají tzv. adventní duchovní obnovu.

Slovo se stalo tělem … 
(plakát)

A co podnikneme my?