Na základě výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu před extrémně silným větrem se letos nekonaly plánované dušičkové pobožnosti na hřbitově v Brodku a v Citově.
Každý, kdo v neděli 29. 10. odpoledne cestoval, nebo sledoval zprávy o zásazích hasičů, ví, že počasí komplikovalo lidem život na celém území republiky, Přerovsko nevyjímaje. Přinášíme zde několik fotografií z pojistné události na kostele v Rokytnici.
Milovaní bratři,
kteří jste připraveni přijmout biskupské svěcení, chtěl jsem k vám mluvit od srdce a bez papíru, ale když sdělovací prostředky chtěly mít text dopředu, budu se muset aspoň trochu držet papíru, který jsem už odevzdal. (…)
Oba víte, co znamená pracovat ve vedení diecéze. Co se po svěcení změní? Práce vám neubude, změní se však vaše priority. Co bude hlavním úkolem? (…) Biskup má především hlásat evangelium, které se týká konkrétních lidí, ale zároveň, je-li Boží slovo přijato do života, ovlivňuje celou společnost, které přináší naději. (…)
Sestry a bratři, biskupské svěcení je velká událost, ale není větší než křest, který jste přijali všichni. I pro biskupa je život ze křtu základem pro osobní spásu, pro vstup do Boží slávy. Křest dostal pro sebe. Biskupské svěcení k službě pro vás, a s tím i zodpovědnost za vás. Ani nejlepší biskup však nedokáže v diecézi udělat žádné velké dílo bez dobrých spolupracovníků. Prosím vás tedy o živou spolupráci na budování církve ve spojení s biskupy a prosím vás; také o modlitby za ně. Čím více milostí jim vyprosíte, čím lepšími biskupy budou, tím více užitku budete mít z jejich služby i vy.
V evangeliu zazněl Ježíšův povzdech: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo.“ Vidíme to i v naší diecézi. Mám radost, že světím dva biskupy, ale zvláštní je, že letos jsem světil jen jednoho kněze. Kněžská povolání jsou dary, které je třeba vyprosit. Ale máme-li prosit pravdivě, musíme také podpořit zdravé rodiny a mít dost dětí, aby měl Bůh koho volat. Děkuji všem, kteří se obětují pro rodiny a pro děti. Děkuji všem, kteří i při volbách dají své hlasy takovým politikům, kteří podporují rodiny založené na nerozlučném manželství muže a ženy, ochotné velkoryse přijímat všechny počaté děti, politiky, kteří mají odvahu chránit každý lidský život od jeho početí, až do přirozené smrti. Děkuji všem, kteří se aktivně zapojují do života svých farních společenství. Děkuji za vaši hojnou účast, která je příslibem dobré spolupráce. Děkuji za vaše modlitby i jménem našich svěcenců.
Lidé dobré vůle, sestry a bratři v Kristu našem Pánu, obracíme se na Vás v době blížících se parlamentních voleb, kdy se nás různé politické strany a hnutí snaží přesvědčit, že právě oni a jen oni jsou zárukou prosperity naší země. Neodbytnost kampaní i zklamání z minulosti, kdy jsme zažili rozpor mezi sliby a následnou skutečností, v nás může budit pocit marnosti a vést k rozhodování, zda se voleb vůbec zúčastnit. Jako Vaši pastýři bychom chtěli zdůraznit, že nejít k volbám není správným křesťanským postojem. Děkujme Bohu, že můžeme beze strachu volit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Vyzýváme vás proto, abyste se voleb účastnili!
A chceme Vám pro Vaše rozhodování nabídnout několik podnětů:
1) Nebuďme ukvapení a nepodléhejme laciným slibům rychlých změn. (…)
2) Hledejme pozitivně formulované cíle. Odmítejme nesnášenlivost. (…)
3) Volme kultivovanost. (…)
4) Podpořme ty, kteří vytvářejí životní prostor pro rodiny a berou vážně utrpení a potřeby druhých lidí. (…)
5) A jako lidé víry, kteří volají k Bohu, v jehož rukou jsou osudy jednotlivců, ale i národů a celého světa, nezůstaňme jen u přemýšlení koho volit, ale za průběh a výsledek parlamentních voleb se i modleme.
Vyzýváme Vás, sestry a bratři, nejen k osobní modlitbě, ale vybízíme i jednotlivé farnosti a řeholní komunity k uspořádání adorace a společné modlitby na tento úmysl. Osvědčme angažovanost své víry!
Vaši biskupové
Milí čtenáři, před několika dny jsme spolu s církví v Čechách a na Moravě vzývali pomoc svatého knížete Václava. Taky to pro vás byla tak silná a povzbuzující zkušenost? Liturgie svátku hlavního patrona našeho národa připomíná milosrdenství Boží, pro něž se i nám může brzy dostat v nebi „dědictví skvělé a trvalé“ (2Pt 1,4). Podmínkou naplnění této naděje zůstává v každé době jediné: věrnost Kristu a oddanost svaté víře v jeho církvi. „Protože totiž máte víru, chrání vás Boží moc a vede ke spáse, která se má ukázat nyní v poslední době“ (v. 5). Vídeňský kardinál Schönborn kdysi poukázal na zajímavý paradox. Křesťané v Evropě jsou podle něho velmi vlažní v přemýšlení o věčném životě. Dalo by se dokonce říct, že pro svou zahleděnost do pozemských věcí na nebe vůbec nemyslí, ale zároveň jaksi automaticky předpokládají, že se tam bez námahy dostanou. Dlužno dodat, že tak jednoduché to není. V závěru jubilea zjevení Panny Marie ve Fatimě bychom už měli vědět, že cesta do nebe vede přes modlitbu, obrácení a pokání. Jestliže jsme to pochopili, berme denně do rukou růženec a Písmo svaté.
Mladý kníže Václav musel ve svém životě řešit nejedno těžké dilema. V letošním roce ke mně více než jindy promlouvá dramatická duchovní nejednota jeho domácího prostředí. Jak protichůdné hlasy k němu zaznívaly od nejútlejšího dětství: ostré výhrady maminky Drahomíry proti křesťanskému náboženství, pokorná zbožnost babičky Ludmily, lehkovážnost bratra Boleslava! Přes tuto rozporuplnou směsici názorů a postojů dokázal Václav brzy rozpoznat hodnotu víry a vsadit na Ježíše. Vyplatilo se. Dosáhl slávy nebe. Kéž se to na jeho přímluvu podaří i nám! Podmínky, za kterých svatý Václav vyrůstal a rozhodoval se pro život z víry, opravdu nebyly jednoduché. A právě to z něj činí skvělého přímluvce a vzor pro naši dobu. Vždyť i ti z nás, kdo měli štěstí na dobrou křesťanskou výchovu ve své rodině, musejí se dnes umět vyrovnat s náboženskou lhostejností, nekřesťanskými trendy a proticírkevními náladami ve společnosti. Je docela pravděpodobné, že při hledání východiska z okolního duchovního zmatku vedla knížete Václava mateřská ruka Panny Marie. Její malý obrázek kdysi dostal od babičky a nosil jej u sebe až do dne své smrti. Ani my nepodceňujme důležitost skromných prostředků vedoucích k zasvěcení Mariinu Neposkvrněnému Srdci. Učme se nejen v měsíci říjnu milovat Boha skrze Marii a spolu s Ní.
P. Tomáš Klíč
Zdroj: Slovo pro každého (časopis přerovského děkanátu)